Poznámky ze semináře Management dysfagie

(omlouvám se za zpoždění o měsíc, ale ty svátky mě letos docela zaměstnaly). Takže přidávám některé mé vlastní poznámky a postřehy z akce. K přednáškám mám také tištěné handouty a hlasové nahrávky. Případným zájemcům tedy můžu dodatečně poskytnout detailnější informace.

MSC. MICHAELA TRAPL (logoped v Landesklinikum, Donauregion, Tulln): Management péče o pacienty s dysfagií v nemocnici v Tullnu

• přednáška o tom, jak to dělají naši kolegové v Rakousku (neskrývaná závist na technické i personální vybavení)
• autorka screeningového systému na zjišťování dysfagie GUSS (tento konkrétní je zatím v češtině nedostupný, Trapl, M. et al: Dysphagia Bedsite Screening for Acute Stroke Patients - The Gugging Swallowing Screen, 2007)
• příznaky aspirace a dysfagie: časté čištění hrdla, kloktavý hlas, abnormální volní kašel a kašel během nebo po jídle, obava z konzumace jídla, zadržování jídla a pití v ústech, přehnané pohyby čelistí, vypadává jídla z úst, hubnutí
• polovina pacientů po CMP ohrožena aspirací a z nich polovina tzv. tichou aspirací (nepociťují žádný problém!)
• lze ovlivnit konzitencí - nejčastější = tekutina => nektar => med => pyré + videoukázka vyšetření pacienta ohroženého dysfagií
• Dop. Murray, J.: Manual of Dysphagia Assessment in Adults

MUDR. FRANTIŠEK NOVÁK, PHD. (IV. interní klinika VFN a 1. LF CUNI, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze): Výživa při akutním onemocnění, dysfagie, sondová výživa a problematika malnutrice

• při zánětu se hůř využívá nutriční podpora
• malnutrice + riziko dysfagie = aspirace
• tělesné zásoby pacienta nevyužívat v počátečních fázích onemocnění
• "MALNUTRICE NEBOLÍ"
• komplikace nutriční podpory: hyperglykémie, elevace jaterních testů
• pokud má pacient tělesné zásoby, není indikována nutriční podpora (což mi trošku odporuje s bodem o něco výše)
• Zásady zavádění nutriční podpory u pacientů v intenzivní péči:
1. Má zásoby bílkovin?
2. Jaká je prognóza? (pokud do jednoho týdne, nemělo by být nutné zavádět nutriční podporu)
3. V jaké fázi nemoci se momentálně pacient nachází? 
• + potřeby pacientů se mění ze dne na den! Nutné pravidelně sledovat a včas reagovat!
• snaha o zachování příjmu per os s důrazem na bezpečnost pro pacienta
• PEV bez sondové výživy pouze přechodně k usnadnění zahájení rehabilitace
• indikací pro zavedení NGS není to, že pacient nepolyká, ale že je v malnutrici nebo jí je ohrožen, progredující porucha polykání, poruchy vědomí, ale PVC sonda po cca 10 tuhne a ještě více pacientovi znepříjemňuje situaci, snižuje možnosti rehabilitace a zvyšuje riziko aspirací
• => téměř vždy 1. volba = zavedení PEG
• malnutrice = abnormalita tělesného složení
• modifikace per os stravy a tekutin, zahušťovadla, sipping
• mýty o sondové výživě (doporučila bych hlavně svým lékařům :-p )
• sondovou výživu nelze dobře kombinovat s perorálním příjmem
• sondová výživa je poslední instancí při selhání dietní intervence
• sondová výživa je indikována jen v případech těžké malnutrice

MUDR. KRISTÝNA ENGLOVÁ (Ústav klinické a experimentální stomatologie, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze): Orální a dentální hygiena u pacientů s dysfagií na JIP

• hlavní dentální hygiena by měla být prováděna večer a měla by být prováděna i u pacientů, kteří nejedí
• "čistit" není totéž jako "vyčistit"
• nejdůležitější je mechanické odstraňování zubního plaku
• po vyčištění dutiny ústní přípravkem s anestetickou složkou nelze provádět rehabilitaci
• při xerostomii proplach Vincentkou nebo slanou vodou
• u pacientů se zubní protézou vyndavat nejlépe po každém jídle, při hygieně masírovat navlhčeným zubním kartáčkem patro dutiny ústní

MGR. KATEŘINA NEUMANNOVÁ, PHD. (Fyziomed + Univerzita Palackého, Olomouc): Dechová rehabilitace jako součást péče o pacienty s dysfagií

• zdravý člověk po polknutí vydechne, pacient s dysfagií se nadechne
• brániční dýchání funguje jako prevence GER
• jinak spousta obrázku a projekcí s rehabilitačními pomůckami a technikami

MGR. HEDVIKA BORÝSKOVÁ (Neurologická klinika Fakultní nemocnice v Brně): Využití konceptu bazální stimulace pacientů na JIP

• koncept bazální stimulace propojuje profesionalitu a lidskost, zohledňuje individualitu
• zjišťovat od rodiny zájmy a každodenní rituály a s těchto údajů potom vycházet
• bazální stimulace je pro všechny, pokud to není zrovna nemocný, tak zdravému je příjemná
1. Dotek (masáže, koupele, dotek před zahájením manipulace, polohování dle fantazie fyzioterapeuta, pacientovi "představovat" i části jeho vlastního těla a dříve důvěrně známé předměty)
2. Orální stimulace (vkládat do úst na chvíli do gázy zabalený kousek čokolády, gumídky atd.)
3. Zvuky (oblíbená hudba do sluchátek, puštěná televize s oblíbeným pořadem pacienta, nikoli jako zvuková kulisa pro personál)
4. Prostředí (výrazně barevné, rozmísťovat oblíbené předměty, polštáře, fotografie)
5. Vůně
• bazální stimulace stojí pouze znalost sestry a ochotu ostatního personálu a rodiny pomoci pacientovi