Vápník
Dřív se říkalo, že každé dítě stojí maminku jeden zub. Může, ale ani nemusí. Jen je potřeba jíst v těhotenství dostatek vápníku. Doporučené množství se pohybuje okolo 1000 mg, což je asi o 20-30 % více než mimo těhotenství. Číslo může vypadat děsivě, ale celkově není těžké takové množství sníst. Právě tolik, i více, obsahuje 100 g tvrdého sýra, což je 5-6 plátků, dále třeba litr mléka, kilo tvarohu nebo ¾ kg bílého jogurtu. Nemusíte ale denně pochopitelně sníst kilo tvarohu, ale zdroje si nakombinovat - například 50 g tvrdého sýra (500 mg), 300 ml mléka (300 mg) + 250 g jogurtu (300 mg) = 1100 mg vápníku.
Skvělým zdrojem jsou také sardinky z konzervy, pokud si je dáte i s kostmi. Denní dávku poskynou ve 300 g. Srovnatelné množství vápníku jako tvrdé sýry má nám dobře známý mák. Je ale potřeba si uvědomit, že živočišné a rostlinné zdroje dokáží vápník uvolňovat různě efektivně. Zatímco z živočišných potravin využijeme i více než 40 %, z rostlinných bohužel necelých 10 %. Pokud z jakéhokoli důvodu nemůžete mléčné výrobky ani sardinky jíst, vybírejte kromě rostlinných zdrojů (mák, brokolice, mandle) především potraviny o vápník obohacené.
Železo
Všichni mají železo spojené s krvetvorbou. Během těhotenství tvoříme krev a podílíme se na přenosu kyslíku i dalších látek krvi nejen v našem zvětšeném těle, ale i v těle rostoucího miminka. V průběhu těhotenství proto potřebujeme železa dvojnásobek, než v ostatních životních obdobích (a ještě mnohem víc než muži!). Nedostatek železa se potom projevuje nejen anémií, kterou zjistí až lékař z krevního odběru, ale i únavou, nespavostí, zácpou a zvýšenou náchylností k infekcím. Věřte mi, ta únava, kdy si musíte jít po jednom patře schodů na hodinu lehnout, je opravdu na nic. Zdroje železa v jídelníčku tedy nepodceňujte. Kromě dobře tepelně upraveného masa a drůbeže jsou dobrým zdrojem také luštěniny a tmavě zelená zelenina.
Jód
Pro správný vývoj štítné žlázy a intelekt dítěte je nezbytný také dostatek jódu. Skvělým zdrojem jsou pochopitelně mořské ryby a plody, ale také mléko a jodidovaná sůl. Ta se používá také při výrobě pečiva, takže pokud ho ze svého jídelníčku nevylučujete úplně, pravděpodobně se nemusíte bát. Jódu byste měla mít dostatek i pro miminko.
Hořčík
V těhotenství Vás mohou poskytnout i jiné křeče, než až ty porodní. Nejčastěji jsou to známé křeče nohou, které Vás mohou i budit ze spaní. Proti nim pomáhá bojovat hořčík, který kromě z minerální vody dostanete také v ořeších, cereálních a ovoci. Jestli jste někdy užívala hořčík v doplňku stravy, možná se si všimla, že se po několik dnech vyprazdňujete tak nějak snadněji. Hořčík totiž uvolňuje svaly, i ty v trávicím traktu, a jeho dostatek může proto pomoci také se zácpou. Nemusíte se hořčíku ani bát, že by jeho vysoká konzumace hrozila předčasným porodem. Ten je totiž řízený především hormony, nikoli vyloženou křečí břišního svalstva.
Omega 3 kyseliny
Omega kyseliny jsou v posledních měsících skloňované ze všech stran v souvislosti s posílením imunity (nejen) proti covidu. Nezbytné jsou i pro zdraví srdce a cév, pro správný mentální vývoj, schopnost učit se, pamatovat si aj. A s tím vším mohou pomoci už v těhotenství Vašemu budoucímu miminku. Nejznámějším zdrojem jsou pochopitelně mořské ryby a plody. Těch ale my, Češi moc nejíme (já sama jím ryby asi za další tři lidi), navíc v těhotenství na ně vůbec nemusí být chuť. V tomto případě neváhejte a po poradě s lékařem nebo lékárníkem si pořiďte kvalitní doplněk stravy vhodný pro těhotné maminky. Miminku jedině prospějete.
Kyselina listová
Z vitamínů nezbytných v těhotenství je nejznámější asi kyselina listová. Její potřeba je v těhotenství o 50-100 % vyšší než mimo něj a je naprosto nezbytná pro správný vývoj nervového systému dítěte a podílí se také na tvorbě látek nesoucích genetickou informaci. Negativními následky na ještě nenarozené miminko Vás strašit nebudu, ale věřte mi, za ten risk to rozhodně nestojí. Nejvíce ji můžete sníst ze zeleniny, především listové, brambor, cereálií a její využitelnost zlepšuje vitamín C. Proto je forma zeleniny naprosto ideální.
Kyselina listová bohužel patří k látkám, které velmi snadno ničí kontakt se vzdušným kyslíkem, kovem a teplem. Z toho důvodu je její příjem ze stravy zejména v těhotenství nedostatečný. Například zmíněné listové zeleniny byste musela denně sníst téměř 1 kg, abyste do sebe dostala potřebné množství. Proto i kyselina listová patří k látkám, které je vhodné během těhotenství v doplňcích stravy, především ve formě tzv. metylfolátu - nejlépe využitelné aktivní formy kyseliny listové.
_________________________________________________
Už dávno neplatí, že těhotenství rovná se hrst multitablet denně. Některé navíc nejsou pro těhotné ženy vůbec vhodné, jak jsem snažila vysvětlit jednomu čerstvě těhotnému páru. Hned na začátku konzultace mě informovali, že budoucí maminka bude jíst denně 200 % doporučené denní dávky jednoho multidoplňku. To ale představovalo zároveň 200 % denní doporučené dávky vitamínu A, který může těhotenství naopak ohrozit!
Nemusíte se ale bát všeho a jak jste si už určitě přečetla v předchozích odstavcích, jsou i látky, které jsou vyloženě přínosné a které obvykle ve stravě v dostatečném množství chybí. K nim patří kyselina listová a omega 3 kyseliny, chybu neuděláte ani s železem, jódem a ostatními B-vitamíny. Jen se vždy raději poraďte s lékařem nebo lékárníkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat