Důslednější ve snaze zhubnout jsou muži

Do ambulancí odborníků na výživu míří po Vánocích ti, kteří se v rámci předsevzetí rozhodli zhubnout. Mnozí po letech trápení. Chodí ženy, jež držely zázračné diety, lidé přesvědčení o tom, že mají porušenou funkci štítné žlázy, děti, z nichž se během měsíců stali otesánci. 

Odborníci často odhalí příčinu nadváhy už během prvního rozhovoru. „S příchodem nového roku zkouší zhubnout nejvíce lidí. Problém je, že za odborníky přicházejí pro radu až v okamžiku, kdy to sami nezvládají. Chyby, kterých se dopouštějí, jsou si podobné. Často chtějí například vyšetření štítné žlázy, protože jsou přesvědčení, že tam je chyba. Nám stačí nahlédnout do jídelníčku pacienta či jeho pracovního životopisu za poslední rok a je jasné, proč za tu dobu nabral dvacet kilogramů,“ popsala Právu praxi ambulance Oddělení stravování a klinické výživy v pražské Thomayerově nemocnici Jitka Tomešová.

U dětí, které rychle naberou, často zjistíme, že to souvisí s psychickým stavem. Například se jejich rodiče rozvádějí nebo o jednoho z nich přišly.“ 

Nereálná předsevzetí 
Problém lidí, kteří začnou hubnout s novým rokem, je podle Tomešové v tom, že jejich předsevzetí jsou nereálná. Vytyčení nesplnitelného cíle pak může skončit i hospitalizací. 

„Bez jakékoliv konzultace s lékařem nebo terapeutem si nastolí přísnou dietu, cvičení čtyřikrát týdně, i přesto, že nikdy předtím necvičili. Mají cíl zhubnout patnáct kilo za měsíc. Pokud se pro posilovnu rozhodne obézní netrénovaný muž prvně v životě, může se až zranit. Stejně tak když někdo příliš razantně omezí stravu, může skončit kolapsem. Reálné je týdně shodit půl až jedno kilo, zhruba tři kila měsíčně, za rok bez větších problémů pak dvacet,“ vysvětluje terapeutka s tím, že jeden disciplinovaný pacient zvládl zhubnout prvních patnáct kilogramů za čtyři měsíce a hubne dál. 

„Obecně lze říci, že muži jsou v hubnutí důslednější. Když to muž řekne, tak to udělá. Ženy za sebou mají v 25 letech bez výsledku klidně šest diet nebo redukčních programů,“ hodnotí přístup pacientů Tomešová. 

Ideální jsou hotelové snídaně Mezi nejčastější chyby patří podle nutriční specialistky pravidla, o nichž se všichni svorně domnívají, že takhle se přece správně hubne. K snídani jen vločky s mlékem; hlavně co nejméně sacharidů, nepití limonád a neslazení cukrem, pohyb a málo jídla. Jenomže odborník na tyto rady řekne: „Hlavně to ne.“ 

„Do ambulance k nám chodí lidé, kteří se pokoušeli mnohokrát zhubnout, ale mají o podobě redukčního režimu překvapivě mylné představy. Příkladem je představa nejzdravější snídaně o vločkách s mlékem. Někteří si do nich lijí jen vodu, aby to bylo ještě dietnější. To není úplně vhodné. Po takovéto snídani má člověk za 1,5 hodiny takový hlad, že sní klidně půlku tabulky čokolády. Vhodnější, jak se ukazuje, jsou vydatné, chcete-li klasické hotelové snídaně: vajíčka, šunka, sýr, pečivo, něco sladkého, ovoce,“ radí nutriční terapeutka. 

„Další věc je cukr, lidi přestanou sladit kávu, čaj, dávají si do něj třeba dvě lžičky medu. Přitom na množství sacharidů a energie to je téměř totéž. Stejně jako když se vyhýbají limonádám a pak pijí neředěné džusy a ochucené minerálky. Tak si nepomohou. Když už, tak nejlepší je nesladit vůbec. Dá se to naučit například na ovocném čaji, který, když vychladne, má pořád chuť,“ dává tip Tomešová. 

Kdo málo jí, nezhubne Překvapivě se mezi pacienty stále objevují i lidé, kteří hrdě hlásí, že jedí málo. 

„Vydrží celý den o hladu a večer snědí, na co přijdou. Ale berou to tak, že přece jedí jen jednou denně. Nebo jsme tu měli pacientku, která denně snědla potraviny v hodnotě 800 kilokalorií. Byť tak nevypadala, byla v podstatě anorektička. Takový člověk nemá šanci zhubnout, leda by to rozjedl. Má-li tak nízký příjem, tělo si to všechno uloží, protože má zjednodušeně řečeno strach, že další energii dlouho nedostane,“ upozorňuje expertka. 

Poslední chybou je nepromyšlené zvyšování pohybu a s tím ruku v ruce i vyšší spotřeba jídla. „Nejprve je třeba srovnat jídelníček a podle toho doplnit vhodným cvičením. Ale budu-li hodně cvičit a myslet si, že díky tomu můžu i více jíst, také nezhubnu. Tedy pohyb ano, ale bez toho, aby se zvyšoval příjem potravy. A ideálně vydržet po aerobním cvičení, kdy se rozběhne spalovací metabolismus, alespoň dvacet třicet minut, než se najíme, abychom skutečně spálili co nejvíce,“ dodala Tomešová. 

***

Problém je, že za odborníky lidé přicházejí pro radu až v okamžiku, kdy to sami nezvládají 

Jitka Tomešová, Thomayerova nemocnice​