Ráno vyskočíme z postele, rychle se „zcivilizujeme“ a pak často jen v poklusu kousneme do rohlíku a zapijeme ho kávou. Podle odborníků na výživu tohle rozhodně není optimální start do nového dne.
Výzkum, který proběhl v srpnu minulého roku, prozradil, že v mnohých rodinách na snídani není čas. Výzkumná společnost TNS AISA, s. r. o., oslovila tisícovku českých žen a také velkou skupinu žen na Slovensku a v Maďarsku; 65 % dotázaných uvedlo, že snídají doma každý nebo skoro každý den. Toto tvrdí zejména ženy ve věku 18-30 let. Nepřekvapí, že ženy v domácnosti (na mateřské dovolené nebo v důchodu) uvádějí, že mají více času snídat doma. Zajímavé je také srovnání situace ve všech třech sledovaných zemích - na Slovensku pravidelně snídá podstatně méně žen (59 %) než v České republice, a v Maďarsku dokonce jen 48 %. Co se týče dětí, u nich jsou výsledky lepší. Skoro tři čtvrtiny respondentek uvedly, že jejich děti snídají doma každý den nebo skoro každý den. Čím jsou ale děti starší, tím méně snídají doma. Srovnání jednotlivých zemí zde koresponduje se situací u snídání žen - nejvíce dětí snídá v České republice, nejméně v Maďarsku. Pravidelně doma s rodinou snídají dvě třetiny žen, ale jen 13 % žen uvádí, že snídá doma s rodinou každý den. Rodinné snídaně se uskutečňují v průměru jednou až třikrát týdně.
Není čas ani chuť Lidé, kteří nesnídají, většinou udávají dva důvody. Buď mají ráno tak nabité, že jim na snídani nezbývá čas, nebo do sebe po ránu nic nedostanou. A někdy se oba důvody kombinují. Proč bychom ale měli zkusit snídat? Třeba proto, že - podle dietologů - snídaně je dobrou prevencí nadváhy. Když se ráno najíme, už nás nebudou tolik lákat sladké tyčinky a plechovky s různými nápoji, když si ráno v trafi ce kupujeme noviny. A ani nás nepřepadne záchvat hladu během dopoledne, kdy v práci nebo doma spořádáme, co je po ruce (a že je to někdy čokoláda a jindy sušenky, které jsme měli schované pro návštěvu, to je celkem běžné).
Jak ale překonat nedostatek času a zvládnout ranní stres? Možná by stačilo vstát o pár minut dříve, nebo se naučit snídat pokrmy, které nevyžadují dlouhou přípravu, tedy třeba jogurt a trochu müsli nebo chleba se sýrem, a k tomu šálek čaje nebo kávy (kakaa, mléka…). Rozhodně to nemusí být snídaně na vidličku ani složitě obložené chleby. A co s tou ranní nechutí? Ta je možná tvrdším oříškem. Vyplatí se zkoušet, co náš žaludek po ránu snese. Pokud vám nedělá dobře sladké (buchty nebo koláče), třeba se svému žaludku více „zavděčíte“ kouskem pečiva, a čím ho obložíte nebo namažete, to záleží jen na vaší ranní kondici. Pokud se nenasnídáme (i když jen velmi střídmě), může nás přepadnout nevolnost.
Co si dát k snídani?
Podle odborníků na výživu by to nemělo být jídlo plné prázdných kalorií, bez vitaminů, minerálů, antioxidantů…, prostě jen „plnivo“ pro prázdný žaludek. I když dietologové říkají, že i kobliha s plechovkou koly je po ránu lepší než vůbec nic, nespoléhejme na to. Jaké jsou jejich tipy na dobrou snídani? Třeba krajíc tmavého chleba s rostlinným máslem a čaj nebo mléko. Nebo ovesné vločky s mlékem, ovocem a oříšky. A neměli bychom zapomenout ani na ovoce; můžeme si dát jablko či banán nebo se napít kvalitního džusu.
A proč chleba namazat rostlinným máslem? Nebylo by lepší „pravé“ máslo? Čeští dietologové a lékaři tvrdí, že rostlinné tuky jsou výhodné zejména proto, že obsahují esenciální mastné kyseliny, jejichž funkce je nepostradatelná pro vývoj centrální nervové soustavy, imunitního systému a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Tyto mastné kyseliny si naše tělo neumí samo vytvářet, a proto je důležitý jejich dostatečný příjem potravou, a to zejména u dětí. Nejbohatšími zdroji esenciálních mastných kyselin jsou potraviny obsahující tukovou složku s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, jako ryby, olivový olej, margarín, ořechy apod.
„Dostatečný přísun esenciálních mastných kyselin, zejména pak omega-3 mastných kyselin, by měl být zabezpečen již v prenatálním vývoji. Jejich nedostatek může vést k narušení prudkého rozvoje centrální nervové soustavy, ke kterému v tomto období dochází,“ vysvětluje dětský a dorostový lékař MUDr. Bohuslav Procházka a dodává: „Proto by na kvalitu stravy a dostatečné zastoupení esenciálních mastných kyselinměly dbát již těhotné ženy, které tak mohou značně přispět k příznivému vývoji centrálního nervového systému svého dítěte.“ Esenciální mastné kyseliny, zejména omega-3 mastné kyseliny, ovlivňují významně také kvalitu imunitního systému, a to jak preventivně, tak i při léčbě onemocnění, kdy mohou zkracovat průběh zánětlivých onemocnění. Jejich obsah ve stravě je spojen s poklesem hladiny celkového cholesterolu a sníženým výskytem kardiovaskulárních onemocnění. „Namístě je proto snaha o větší dietní ovlivnění dětí - především zvýšení příjmu nenasycených mastných kyselin (obsahují velké množství esenciálních mastných kyselin) a snížení příjmu nasycených mastných kyselin (obsahují velké množství cholesterolu),“ upřesňuje MUDr. Procházka.
Jak uvedl Mgr. Pavel Suchánek z pražského IKEM, můžeme si pro snadnou orientaci při výběru tuků jejich dělení zjednodušit na dvě základní skupiny, a to tzv. dobré a tzv. špatné tuky. „Špatné tuky jsou zejména ty, které obsahují velké množství nasycených mastných kyselin a malé množství nenasycených mastných kyselin. Patří sem především tuky živočišného původu, jako např. máslo a sádlo. Naopak tzv. dobré tuky obsahují velké množství polynenasycených mastných kyselin a mononenasycených mastných kyselin včetně významného množství esenciálních mastných kyselin, a měly by proto ve stravě převažovat,“ vysvětlil Suchánek. Jako příklad „dobrých“ tuků uvedl tučné mořské ryby, rostlinné oleje a výrobky z nich - např. margaríny.
Vyšlo v časopise Informatorium 3-8
Žádné komentáře:
Okomentovat