čtvrtek 22. července 2010

Cholesterolová lež neříká pravdu

V poslední době se v médiích i přes meily šíří šokolující zjištění o choleslerolu. Takže přidávám vyjádření mých kolegyň z Flora linky:

V poslední době se zejména po internetu šíří článek amerického lékaře Dwighta Lundella, který v něm odmítá současný názor lékařské veřejnosti, že dieta s velmi nízkým obsahem tuku přispívá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a omezování výskytu srdečních onemocnění. Přední čeští odborníci však s odkazem na řadu vědeckých studií poukazují, že je třeba problematiku srdečně-cévních onemocnění posuzovat komplexně, a upozorňují na řadu skutečností, které je třeba brát v této souvislosti v úvahu. Patří mezi ně nejen nutnost snižovat obsah tuku ve stravě, ale hlavně nahrazování „špatných“ tuků (živočišného původu, obsahujících nasycené mastné kyseliny) dobrými tuky (převážně rostlinného původu, obsahujícími pro organismus nezbytné esenciální vícenenasycené mastné kyseliny) a nikoliv sacharidy.

Ve svém článku věnovaném problematice léčby cholesterolu pomocí diety s velmi nízkým obsahem tuků Dwight Lundell nejenže odmítá současný názor lékařské veřejnosti, že dieta s velmi nízkým obsahem tuku přispívá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a omezování výskytu srdečních onemocnění, ale tvrdí, že skutečným důvodem onemocnění srdce jsou podle něj záněty stěn tepen, vyvolané přebytkem jednoduchých sacharidů (cukr, mouka a produkty, které jsou z nich vyrobeny) a nadměrnou konzumací omega-6 rostlinných olejů (jako jsou sójový, kukuřičný a slunečnicový) a potravin z nich vyrobených.

Jako jediné možné řešení, jakým lze záněty odstranit, dr. Dwight Lundell vidí návrat k potravinám bližším k jejich přírodnímu stavu. Doporučuje zařadit do jídelníčku vedle bílkovin komplexní sacharidy, např. ovoce a zeleninu a omezovat potraviny, které obsahují omega-6 oleje. Místo nich doporučuje olivový olej nebo máslo vyrobené z mléka krav živených trávou.

Názor českých odborníků, kteří se problematice srdečně-cévních onemocnění intenzivně věnují, jsou však zcela odlišné. „V látkové výměně lipidů a jejich vztahu k onemocnění cévní stěny ještě zůstává celá řada nepoznaných aspektů. Nicméně je málokterá oblast v medicíně, kde by panovala tak široká shoda mezi experimentálními, klinickými a epidemiologickými daty, jako právě v této oblasti,“ reaguje na kontroverzní článek MUDr. Jan Piťha, místopředseda Fóra zdravé výživy a vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Naprostá většina těchto dat potvrzuje vliv částic (nazývaných LDL) přenášejících cholesterol v krvi na vznik a komplikace aterosklerózy. Zánětlivé procesy jsou u naprosté většiny pacientů zřejmě až druhotným projevem aterosklerotických změn. Navíc bylo opakovaně prokázáno, že snížení cholesterolu jak dietními, tak především farmakologickými opatřeními doslova zachraňuje životy rizikových osob a pacientů. V uvedeném článku byla většina doposud známých a spolehlivě získaných fakt ignorována. Proto tento článek považuji za naprosto nedůvěryhodný a zcela nesprávně zaměřený pouze na jedinou diskutovanou oblast zánětlivých změn cévní stěny, uzavírá svůj komentář MUDr. Jan Piťha.“

Obdobně reaguje i Doc.MUDr.Věra Adámková,CSc.z Pracoviště preventivní kardiologie
IKEM, která k uvedeným tvrzením dodává: „Musím říci, že si velmi vážím názoru kteréhokoli kolegy, je-li podpořen validními daty. Cholesterol je látka tělu vlastní a bez něj by nebylo možné zabezpečit funkci mnoha životně důležitých pochodů. V uvedeném článku D. Lundell hovoří o svém dojmu o vztahu cholesterolu a kardiovaskulárních chorob. Musím však připomenout, že kdybychom léčili podle vlastních dojmů, vrátili bychom se v léčbě o několik století zpět. Analyzujeme-li data získaná seriózním výzkumem v České republice, jasně z nich vyplývá, že v průběhu posledních cca 20 let došlo k zásadnímu (tedy statisticky významnému) poklesu hladiny celkového cholesterolu a že již více než 20 let je jasně dokazatelný pokles úmrtí následkem onemocnění oběhového systému u mužů i žen.“

Závěr
Pro objektivní posouzení tvrzení, uvedených v článku Cholesterolová lež, je nutné vzít v úvahu několik důležitých aspektů. Za prvé je nutné si uvědomit, že doktor Lundell vychází ze situace panující ve Spojených státech amerických, kde na základě masivní lékařské kampaně došlo sice k nahrazování „špatných“ nasycených mastných kyselin, ale jako náhrada byly použity sacharidy, nikoliv jiné, vhodnější tuky (tzv. „dobré“, převážně rostlinného původu). V takovém případě pak vysoká konzumace sacharidů spojená s konzumací nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin za současně nízké konzumace nenasycených mastných kyselin, působí na lidské zdraví opravdu negativně. Za druhé je třeba zohlednit, že příčina zánětů není ve vysoké konzumaci omega 6 mastných kyselin, ale v nízké konzumaci omega 3 nenasycených mastných kyselin. Výživová doporučení WHO/FAO z března 2010 sice nedoporučují věnovat pozornost poměru těchto mastných kyselin, pouze zdůrazňují, že je potřeba zajistit jejich dostatek ve stravě na úkor tzv. „špatných“ tuků, ale pokud je zajištěn dostatečný příjem omega 3 mastných kyselin, není prozánětlivé působení omega 6 mastných kyselin v odborné literatuře prokázáno. Naopak některé studie ukazují, že za podmínek dostatečného příjmu omega 3 mastných kyselin působí i omega 6 mastné kyseliny protizánětlivě. Je proto potřeba v dostatečném množství konzumovat obě skupiny vícenenasycených kyselin. Obě jsou pro naše tělo nezbytné, ale protože si je tělo neumí vyrobit samo, musíme je dodávat stravou (jejich zdrojem jsou např. ryby, oříšky, margaríny apod.).

3 komentáře:

  1. Od té doby, co jsem zcela vynechal margaríny Rama apod. z jídelníčku a nahradil máslem a sádlem mám opět po letech cholesterol zcela v normě. Doktoři ať si říkají co chtějí, vědí houby jako všichni, jenom možná víc čtou.......

    OdpovědětVymazat
  2. Já si myslím, že lékaři mají za předepsané léky bonusy od farmaceutických firem a proto je předepisují, aniž by se pokusili léčit pacienty šetrněji.

    OdpovědětVymazat
  3. Také souhlasně vyjaduji názor, že současná lékařská praxe je de facto obrovský byznys farmaceutických korporací a reálný stav zdraví populace není objektivně medializovaný. Desítky léků předepisovaných konkrétnímu jedinému pacientovi jsou vyjádřeno proklamačně jen hřebíky do rakve tohoto pacienta. Přidáme-li k výživovému potravinovému schématu negativum vzrůstající toxicity potravinových řetězců a navíc celkovou toxicitu životního prostředí s toxickým doprovodem vedlejších účinků léků toho kterého občana, je před námi obraz doby jedové.

    OdpovědětVymazat